• Tým
  1. Soupiska
  2. Marodka
  3. Přestupy
  4. Realizační tým
  5. Bývalí hráči
• Zápasy
  1. Sezóna 21/22
  2. Přípravné zápasy 21/22
  3. Tabulka
  4. Rozpis utkání
  5. Bell centre
• Statistiky
  1. Základní část
  2. Play-off
• Historie
  1. Historie klubu
  2. Stanley Cup
  3. Legendy
  4. Kapitáni
  5. Rekordy
  6. Trofeje klubu
  7. Arény
  8. Trenéři
  9. Generální manažeři
  10. Montreal
  11. Vyřazená čísla
• Farma
  1. Sestava
  2. Město St. John´s
  3. Mile One Centre
  4. St. John´s IceCaps
  5. Realizační tým
  6. Archiv článků
• Fanclub
  1. Registrace
  2. Přehled členů fanclubu
  3. Pravidla členství
  4. Historie fanclubu
  5. Srazy s Tomášem Plekancem
  6. "Byli tam"
  7. Nejlepší pětka sezony
  8. Nejlepší hráč sezony
• Multimedia
  1. Fotogalerie
  2. Video
  3. Facebook
  4. Archiv článků
  5. Dotazovna
  6. Youppi
  7. Wallpapers
  8. Redakce
  9. Zajímavé odkazy
  10. RSS
• Eshop
  1.  

Divoká přestřelka se šťastným koncem pro Canadiens.

Aebischer vyšel z očekávaného souboje s Jose Theodorem podstatně lépe." alt="David Aebischer vyšel z očekávaného souboje s Jose Theodorem podstatně lépe." src="http://www.canadiens.com/_static/webUpload/news/5276_1.jpg" />Nebyl jsem asi zdaleka sám, kterého tenhle zápas moc zajímal. Pominu-li takovou samozřejmost, že jsem doufal v dobrý výsledek Habs doma proti Coloradu, tak hlavní téma zápasu bylo jasné - gólmani. Na každé straně totiž stál v brance muž s maskou, který v loňském roce hájil barvy včerejšího protivníka. Jinými slovy, Theodore v brance Avalanche a Aebischer v brance Canadiens. K tomu můžeme ještě přičíst dalšího bývalého hráče domácích v dresu Colorada, kterým byl Patrice Brisebois. Určitě všichni diváci ve vyprodaném Bell Centre očekávali, jak návrat těchto dvou bývalých stálic montrealské defenzívy dopadne. A vsadil bych se, že málokdo očekával takový průběh zápasu - na ledě se totiž strhla nebývalá gólová přestřelka.

Canadiens vtrhli do zápasu zostra, hned po úvodní bully se po úspěšném forčekingu dostali do obrovské šance, ale Theodore byl na místě. Vzápětí ale přišla první přesilovka hostů a ti ukázali, že tuhle herní variantu ovládají skvěle. Aspoň co se hry týče. Jak v této, tak i v následujících přesilových hrách zamkli domácí v jejich obranném pásmu vždy téměř po celou dobu trvání početní převahy! Naštěstí finální část už nebyla z jejich strany tak úspěšná a gólově se dokázali prosadit jen jednou. Canadiens opět prokázali, že oslabení je prozatím jejich parádní disciplínou a že ne nadarmo v této činnosti vedou celou NHL! Včera však k tomu přidali i vysokou úspěšnost ve hře v početní převaze a to byl asi ten rozdílový moment, který rozhodl o výhře domácích.

Po první třetině však tomu nic nenasvědčovalo, spíše to vypadalo na noční můru Habs. Jak jsem již řekl, hosté byli v koncovce v přesilovkách téměř neškodní, o to víc ale řádili při rovnovážném stavu hráčů na ledě. V první části to názorně předvedli během 15. a 16. minuty, kdy do domácí sítě nasázeli tři branky! V tu chvíli to s nadějemi Canadiens na slušný výsledek vypadalo hodně bledě... Naštěstí necelou minutu po třetím gólu načal svůj parádní večer Sheldon Souray a poslal Theodorovi v přesilovce první navštívenku od modré - 1:3. Když svou další dělovkou na začátku druhé třetiny (opět v přesilovce) upravil na 2:3, všechno zase vypadalo o dost nadějněji. Ovšem ne dlouho, hosté odpověděli za dvě minuty a bylo to opět o dva góly - 2:4. Jenže domácí v tomto zápase jen tak něco nepoložilo a jednu z mála hezkých akcí předvedl Kovaljov, po jehož milimetrové přihrávce nezaváhal Sergei Samsonov - 3:4. Tímto stavem skončila druhá třetina. To, co přinesla poslední část hry, se dá ze strany Habs nazvat smrští! Hned po několika sekundách ve hře 5-3 skóroval po nezištné přihrávce Koiva Michael Ryder a poprvé bylo srovnáno - 4:4. Chvíli na to hráli hosté další gólově neúspěšnou přesilovku a tak udeřilo na straně druhé - na červené zapomněli na Craiga Riveta, který se vracel z trestné lavice, a ten, ač původním povoláním spíše defenzívní obránce, ukázal, že ani útočná hra mu není cizí. Svůj nájezd proměnil s bravurou a poslal domácí do vytouženého vedení - 5:4. Colorado se však nemínilo tak lehce vzdát dobře rozjetého zápasu a za tři minuty bylo opět srovnáno - to využil jedinkrát přesilovku Brunette. Jenže tuto herní variantu prostě včera ovládali domácí. Za další dvě minuty se nejrychleji na brankovišti zorientoval Chris Higgins a, jak se později ukázalo, vstřelil vítěznou branku zápasu - 6:5. Když pak domácím vyšlo vstříc i trochu štěstí a po nečekaném odrazu puku od mantinelu nezávahal před brankou Alexei Kovaljov, bylo už téměř jasné, že José Theodore nebude mít na tento svůj první zápas v roli hostujícího hráče v Bell Centre ty nejlepší vzpomínky. Poslední hřebíček do rakve Colorada přidal za další minutu utěšenou střelou Mike Johnson a podtrhl tak účet zápasu - 8:5!

První hvězdou zápasu se nemohl stát nikdo jiný než Sheldon Souray, který si připsal 4 body za dva góly a dvě přihrávky. Také druhé a třetí místo získali domácí hráči, konkrétně pak Saku Koivu (0+3) a Christopher Higgins (1+0). Co říct na závěr - nádherný večer v Bell Centre se spoustou gólů a šťastným koncem pro Canadiens. Jen bych se snad ještě zmínil o třetím útoku Johnson-Bonk-Perezhogin, protože jejich hra se zápas od zápasu zlepšuje a v tomto utkání velice zdárně sekundovali první "lajně". Teď už jen, aby se probudil druhý útok, protože ten stále trochu zůstává za očekáváním.

Diskuse

22.10.2006 12:00 | reagovat

newt

Co dodat! Zapas jsem bohuzel nemohl sledovat, ale kdyz jsem po prvni tretine mrknul na nhl.com, rikal jsem si "prusvih". No a pak jsem se tam podival znovu pet minut pred koncem a nestacil zirat. Sice by bylo jeste vic fajn vyhrat bez tolika obdrzenych branek (Souray zazaril, ale stejne ze zapasu vysel s -1), ale jinak naprosta pohadka. Obratit zapas a jeste nasazet (konecne!) takovych golu, to si necham libit. Krasny bylo, jak Rivet sam neveril, ze dal gol :) Pevne verim, ze nam tahle vyhra hodne pomuze co se moralky tyce.

 

22.10.2006 12:00 | reagovat

petr

Perfektní zážitek. Po první třetině jsem také nevěřil, ale pak jsem si to užíval. Theo byl dost děravej. Bonk, Johnson a Perežogin hráli fakt dost dobře. Sledoval jsem zejména Bonka a snad neprohrál jedinej osobní souboj. Souray hrál tentokrát dobře a výrazně zlepšil rozehrávku. Trochu se mi zdá, že se ze hry vytrácí Pleky, ale asi to nemá mezi Rusy lehký. Kovaljov i Samsonov dali krásný góly, ale podle mě hrajou pořád na půl plynu.

 

22.10.2006 12:00 | reagovat

Míra | miroslav.vyskocil@tiscali.cz

Je fakt, že Souray je ve hře dozadu a v rozehrávce z vlastního obranného pásma špatnej, ale vynahrazuje to, aspoň teď, výbornou efektivitou v přesilovkách, což může ve vyrovnaném zápase, jako byl tento, hrát rozhodující roli. S Tomášem to tak je a on to cítí stejně - zrovna včera před zápasem mně, mimo jiné, psal, že je pro něj hodně těžký si na hru obou Rusů zvyknout a vzájemně si vyhovět. Pořád si ale myslím, že co se snahy a bojovnosti týče, je z téhle trojice na tom nejlépe. Samsonov jak kdy a Kovaljov mi opět připadal, že ho to moc nebaví. Hrál hrozně ležérně, bez zápalu. Sice vymyslel hezky gól pro Samsonova, ale jinak je to pro mě pořád zklamání. Zato třetí útok, to je úplně jiný kafe...