S Devils jsme opět "nezklamali"...

22.10.2010, 10:38 | Reportáž ze zápasu | Míra Vyskočil

Velikost textu

Po několika dnech zápasové pauzy čekala na Canadiens v noci ze čtvrtka na pátek opět ostrá sezónní zkouška. Do Bell Centre přijel nepříliš oblíbený soupeř z New Jersey, který však na začátku soutěže výsledkově tápe. A na to, jakým disponuje kádrem, se dá říct, že tápe velmi... Ovšem Devils se v Montrealu dlouhodobě daří a Brodeur ve svém rodišti pravidelně předvádí výborné výkony. Jak známo, každá série, ať už dobrá či špatná, jednou musí skončit a Habs si určitě nepřáli, aby Devils tu svou prozatimní mizérii ukončili právě v Montrealu! Bohužel, přání je jedna věc, realita věc druhá...
Domácí nastoupili do utkání v této sestavě:
Cammalleri - Plekanec - Kosticyn
Pyatt - Gomez - Gionta
Pouliot - Halpern - Lapierre
Eller - Boyd - Moen
Gorges - Gill
Špaček - Hamrlík
Subban - Picard
Price

Jak už ze sestavy vyplývá, pokračovalo i v tomto zápase hledání vhodného křídla do Gomezova útoku - nyní tedy volba padla na Pyatta a nutno říct, že alespoň zpočátku to byla ta nejlepší varianta, která se v této lajně objevila. Vůbec celá hra Habs byla od počátku zápasu v pořádku - tlačili se do útočného pásma, dobře bruslili a snažili se dost střílet. Jenomže Devils jsou Devils a tak jim stačila ke vstřelení prvního gólu jedna vážnější šance, i když tenhle přívlastek je i v tomto případě dost nadnesený... Prostě Parise se nejrychleji orientoval za Priceho brankou a rychlým manévrem s notnou dávkou štěstí dostal mezi tyčkou Priceovým tělem puk do brány - 0-1. Byla to sice sprcha, ale domácí pokračovali dál ve své hře, což ale jinými slovy znamenalo také „dostaneme rychle puk do pásma, ale tam jsme v koncovce neškodní"... Hosté na tom byli v tomhle směru ještě hůře, na branku Habs vyslali pouhé 3 střely, přesto ale po první části o gól vedli... Za zmínku z první třetiny stojí snad už jen potyčka Moena s Clarksonem a „typická" namazávka Špačka napříč obranným pásmem, z které naštěstí nic nebylo...

Kdo by čekal po pauze ještě větší aktivitu ze strany Habs, tak by se přepočítal. Naopak to byli hosté, kteří si řekli, že hájit jednobrankové vedení stylem hry z první části by asi nebylo to pravé ořechové. A tak zvolili aktivnější hokej, i když to zase nebylo žádné útočné galapředstavení... Nicméně Price měl určitě v druhé třetině víc práce a hlavně musel vytáhnout ze své zásobárny pár skvělých zákroků. Vyznamenal se hlavně ve 12.minutě při nájezdu dva na jednoho, kdy předvedl skvělý skluz a reflex proti střele Zubruse! Přesto opět jednou kapituloval a opět to byl hodně ušmudlaný gól - těsně po skončení přesilovky Devils zůstali hosté ještě usazení v našem pásmu, Arnott vyslal na první pohled nepříliš nebezpečnou střelu, kterou však těsně před Pricem rukavicí tečoval nešťastně Boyd a náš gólman byl bezmocný - 0-2. Naše hra čím dál, tím víc upadávala do beznaděje, hostům stačilo perfektně pokrýt střední pásmo a vyrážet do občasných protiútoků. Vrcholem zmaru byly naše přesilovky - jenom jsme potvrdili, proč se v hodnocení této činnosti nacházíme na samém chvostu NHL...

Začátek poslední třetiny nám dával ještě naději, protože jsme se opět vrátili k aktivnímu pojetí a vypracovali jsme si střelecké příležitosti - Brodeur byl však bezchybný, jak je ostatně jeho zvykem při zápasech v Montrealu. A pak přišlo ve čtvrté minutě definitivní zmrazení našich šancí, když ihned po vyhraném buly napřáhl na modré nováček Taormina a puk skončil v levém horním růžku Priceovy branky - 0-3! I když se Habs ještě snažili se zápasem něco udělat, bylo to hodně křečovité a v pohodě chytající Brodeur si dokázal vždy poradit. Vrcholem naší nemohoucnosti v koncovce byla Giontova šance, kdy po ojedinělém kiksu Brodeura za brankou nedokázal náš kapitán zavěsit do téměř odkryté branky - trefil vracejícího se gólmana do betonů...

Přestože jsme Devils přestříleli v poměru 29-20, odnesli jsme si porážku 0-3 - dalo by se říci „klasicky v domácích zápasech s New Jersey"... Je jenom škoda, že tentokrát byly podmínky pro zlomení této neblahé tradice více než dobré, vzhledem k dosavadním výkonům „Ďáblů". Alespoň jsme tedy vykonali „dobrý skutek" a umožnili hostům zvednout si sebevědomí...