Ani druhý zápas na Floridě body nepřinesl
Je po přestupní uzávěrce pro tento ročník NHL a fanoušci mají možnost vidět svá mužstva obměněná - někde částečně, někde vůbec a někde celkem radikálně. I když je pravdou, že letošní „trade deadline" tolik průvanu v sestavách týmů neudělala. Soupeř Canadiens, Tampa Bay Lightning, patřil ale k těm aktivnějším a v jeho řadách došlo během posledních týdnů zhruba k pěti zásadním změnám, takže můžeme říct, že mužstvo svou tvář docela změnilo. To na straně Habs došlo vlastně jen k dvěma zásadním odchodům a to celkem očekávaným - odešli Gill a Kosticyn, oba se sešli znovu v Nashvillu... A právě k prvně jmenovanému se váže jedna dosti očekávaná premiéra - jako protihodnota totiž k Habs putoval nositel velice slavného jména Blake Geoffrion, který si odbyl svůj křest v dresu svého děda a praděda tento večer na ledě Tampy! Zpočátku nastupoval v Plekancově útoku ještě společně s Whitem, ale díky „geniálnímu" systému trenéra Cunneywortha, kdy rotuje 11 útočníků a 7 obránců, nelze vlastně ani říct, s kým odehrál většinu zápasu... Druhou novou tváří v montrealském dresu byl „zlý muž" Staubitz, který nastupoval ve čtvrté řadě a své pověsti během zápasu dostál...
Stejně jako proti Panthers i tentokrát nezačali Habs vůbec špatně a snažili se být dost aktivní. Byť tomu poměr střel neodpovídal, měli určitě herní převahu, ale klasicky bez nějakých výrazných střeleckých možností. Na druhé straně si Price připsal první vážnější zákrok zhruba v šesté minutě, ale domácí byli podstatně produktivnější a o tři minuty později už vedli. Po trochu náhodné kombinaci se puk před brankou dostal ke kanonýrovi Stamkosovi a ten si už věděl rady - 1-0. Hra pokračovala dál ve stejných kolejích, hosty inkasovaný gól až tak moc nezaskočil, letos už jsou holt zvyklí na leccos... V polovině první části jsme hráli první přesilovku a blízko vyrovnávacímu gólu byl Subban, jehož tvrdá střela od modré prošla Garonovi mezi betony, ale včas ještě stačil zachránit hokejkou. Již zmiňovaný a hodně sledovaný Geoffrion si nevedl vůbec špatně a byla na něm vidět chuť se v novém působišti předvést. Ale vyrovnávací gól zařídil někdo jiný a můžeme říct, že letos asi jedna z mála jistot v montrealské sestavě - Desharnaisův útok. Sám jeho vedoucí se na začátku sedmnácté minuty zmocnil puku ve vlastním pásmu, Cole mu dobře odclonil obránce i brankáře Garona a Desharnais trefil přesně "vingl" - 1-1. Zasloužené vyrovnání. Tímto skóre první část skončila - nebyla to sice žádná hitparáda ani z jedné strany, ale Canadiens už letos odehráli daleko horší třetiny.
Ovšem nástup do druhé třetiny hosté totálně zaspali a byli nejspíš myšlenkami ještě v šatně, protože už po 28 sekundách nechali v klidu projet do pásma Malonea a ten naservíroval puk přímo na hokejku Halla, který trefil "šibenici" - 2-1. Nevím, zda tohle byl pro obě mužstva impuls k větší útočné aktivitě, každopádně můžeme směle říct, že tato část byla hokejově ze všech tří nejlepší. Šancí bylo dost na obou stranách, i když na té montrealské asi víc, ovšem domácí gólman Garon dnes předvedl jeden ze svých povedenějších večerů a vytasil několik skvělých zákroků. Své by o tom mohli vyprávět nejprve White, jehož střelu už do prázdné branky zastavil ležící Garon svou hokejkou, dále pak třeba Bourque, kterému chytil jasný gól při našem oslabení, nebo Cole, kterého naopak vychytal ve stoprocentní šanci při naší dlouhé pětiminutové přesilovce. Tu jsme hráli díky Maloneovi a jeho psychické labilitě, protože nedokázal "rozdýchat" tvrdý zákrok od Jemelina, za který byl náš hráč vyloučený. Ovšem hned po jeho návratu na led si ho Malone našel u střídaček a strhla se mela, do které se ještě zapojil nový muž v naší sestavě Staubitz - výsledkem toho všeho bylo několik trestů a pro nás právě dlouhá pětiminutová přesilovka. Jenomže její provedení bylo, jak je již zvykem, hodně laxní a vlastně jedinou šancí, která stojí za zmínku, byla ta Coleova. Abychom ale byli spravedliví, i domácí měli pár výborných šancí, největší asi Labrie, který netrefil z metru odkrytou bránu... Po druhé dvacetiminutovce tedy domácí vedli o gól a vše bylo otevřené.
Ve třetí části se dlouho nic nedělo, hra Habs upadla do šedého průměru, první náznak šance přišel tedy na domácí straně, ve čtvrté minutě dotírání domácích útočníků Price skvěle ustál, po té uklečel a nakonec i uležel... Za čtyři minuty se konečně k akci dostali hosté, ale Colea vychytal Garon, stejně si vedl i Desharnais, Garon byl prostě lepší než naši útočníci... Poslední minuty už si Tampa bez větších problémů pohlídala a připsala si těsné vítězství 2:1...
Další prohra pro Habs už nic neznamená, zbývá jen dohrát zbytek sezóny a neutrhnout si ještě větší ostudu, než už jakou mají hráči teď. Chce to zkusit zapracovat mladíky v době, kdy můžou hrát bez nervů a tlaku, poslat Gomeze na farmu, ať je aspoň trochu radosti v této jinak velmi nepovedené sezóně. Další zápas čeká Habs 1.3. proti Minnesotě...
Diskuse
Nevím, jestli se díváš na zápasy, pozápasové rozhovory a rozhovory obecně, ale pokud ano, tak musíš vidět Caryho frustraci ze špatných výkonů, je očividně naštvaný, když se nedaří a v pozápasových rozhovorech často nemá slov. Takhle podle mě člověk, jemuž na výkonech týmu nezáleží, nevypadá.A taky si rozhodně nemyslím, že by výsledky byly až druhořadé, každému v Montrealu záleží na výsledcích Habs.
Reakce na příspěvek:Ve všem se pleteš Nevím, jestli se díváš na zápasy, pozápasové rozhovory a rozhovory obecně, ale pokud ano, tak musíš vidět Caryho frustraci ze špatných výkonů, je očividně naštvaný, když se nedaří a v pozápasových rozhovorech často nemá slov. Takhle podle mě člověk, jemuž na výkonech týmu nezáleží, nevypadá.A taky si rozhodně nemyslím, že by výsledky byly až druhořadé, každému v Montrealu záleží na výsledcích Habs.
Reakce na příspěvek:Máš i nemáš pravdu. Pleky v každém druhém rozhovoru mluví o cti nosit dres Canadiens, Cole je po každé prohře zdrcený jak malé dítě a jde na něm vidět, že se opravdu snaží. Diaz, Emelin, ti se podle mě snaží. Pak tu máme frankofonního Kanaďana Borqua a ten je dost na houpačce se svou motivací.Zkrátka si myslím, že na národnosti nezáleží.
„Je to ten nejhorší pocit na světě. Jsme bez nálady, každý je naštvaný.“Útočník Max Pacioretty vystihl frustraci všech spoluhráčů z výkonů Canadiens v letošní sezóně.
podle mě jeden z mála komu na týmu záleží, další jsou Tomáš, Josh, Carey a možná Erik s Ryanem
Zápas jsem neviděl, ale podle všeho tohle nebyl z té kategorie zpackaných, ale spíš smolných. Šancí a příležitostí dát gól bylo dost, ale to by nebyli Habs, aby je s poklidem nevyužili.Škoda, protože ztráta nejen na PO už je bezradná, ale ztráta na 11. místo už je velká a tohle zavání velkým prů.erem! Habs na posledním místě po základní části? Not bad...
Celkom zaujímavý obrázok k článku. Asi si aj ja niečo podobné spravím. Nová móda v Montreale. 
(1:1,1:0,0:0)
- 2013 | Je konec základní části a s ní i divizni titul definitivně ztracený?
- 2011 | Desharnais ma zraněné koleno, Pacioretty nevhodně tweetoval
- 2011 | Hamilton Bulldogs jdou dál...
- 2010 | Halák byl skromný, Boudreau ječel
- 2009 | Bulldogs si další klání prohráli sami
- 2008 | První zápas proti Flyers dokázali Canadiens ukořistit až v prodloužení.
- 2006 | Senzace je na světě! Po nervydrásajícím dramatu v Carolině si do Bell Centre vezeme dvě výhry a solidní náskok v celé sérii!
| P. | Tým | Z. | Skore | B. |
|---|
- Theo: Není to házení hrachu na zeď - ty ... | více
- Ano, nejak takhle jsem to ohledně Savarda myslel. A ... | více
- Jinak hodnocení celkem přesný. A byl bych překvapený, kdyby Ylönen ... | více
- Jsem asi poslední, kdo by byl Savardův fanoušek, ale: ... | více
- No vidíš a já problém s jeho pomalostí mám ... | více
