Mike Ribeiro

Zdá se vám jméno Ribeiro nějak povědomé? V tom případě asi sledujete fotbal - otec Mika Ribeira byl výborným portugalským fotbalistou a dlouholetým reprezentantem. Svoji kariéru uzavíral v Severoamerické fotbalové lize, kde hrál za Montreal. A v Kanadě se mu zalíbilo natolik, že tam i po ukončení kariéry zůstal. V roce 1980 se mu narodil syn Mike.

První brusle dostal již ve třech letech a rok nato už hrál hokej. Nebyl to ovšem jeho jediný sport - závodně hrál i baseball a fotbal. Ovšem, jak říká, hokej pro něho byl vždy číslem jedna. Neměl to ale nikdy jednoduché. Když v kanadské dorostenecké lize vyhrál bodování, při draftu do prestižní QMJHL si jej nikdo nevybral! Oddůvodnění - je příliš malý nato aby se mezi juniory prosadil. A tak odehrál v dorostu další, ještě lepší sezonu, což už si zástupci Quebecké ligy nenechali ujít a vybral si jej tým Rouyn-Noranda.

Tam v sezoně 1997/98 naplno ukázal svůj obrovský talent, když v 67 zápasech nasbíral 125 bodů. Přišel draft a hráče, který neustále slýchával řeči, že se mezi dospělými kvůli své výšce nemůže prosadit, si vybral ve druhém kole Montreal. Jedničkou se v tom roce stal Eric Chouinard, který dnes pendluje mezi farmou a hlavním týmem Minesotty. Canadiens ale Mika nechali ještě rok v Norandě, kde v 69 zápasech získal neuvěřitelných 167 bodů. Hned nato ale podepsal smlouvu s Habs.

V sezoně 1999/2000 vystřídal čtyři soutěže. QMJHL, kde vystřídal Norandu za Quebec s bilancí 23 zápasů 49 bodů. Odbyl si i premiéru v NHL, když za Montreal odehrál devatenáct zápasů. Poprvvé nastoupil 2.10.1999 proti Torontu a při zápase s tímto soupeřem o tři týdny později vstřelil svůj první gól, když překonal Curise Josepha. Sezonu uzavřel třemi zápasy v AHL v dresu Quebecu Citadelles. Tam strávil, s výjimkou dvou zápasů za Habs, i následující rok s bilancí 74 utkání 66 bodů. To už jeho věční kritikové začínali být neklidní.

Když měl v příští sezoně po 23 zápasech v AHL průměr bodu na zápas, byl povolán do Montrealu a od té doby jej na farmě nikdo neviděl. V NHL si počínal výborně, ve 43 zápasech zaznamenal 18 bodů a v sestavě získal stabilní místo. Další sezona ale skončila zklamáním - ač odehrál o devět zápasů více, připsal si o bod méně, a trenéři nebyli spokojeni s jeho hrou. A v létě před touto sezonou přišla tvrdá dřina pod vedením kondičního trenéra Montrealu. Jak to vypadá letos všichni víme. Mike už není tím, koho u mantinelu seřeže úplně každý. Nabral na síle, a ta když se spojila s jeho výbornou technikou, vzniklo první místo v bodování Canadiens. Bylo to samozřejmě dáno dvěma zraněními kapitána Saka Koiva, ale Ribs, jak mu spoluhráči přezdívají, vzal vůdcovskou roli na sebe a Saka výborně nahradil. Nyní už si nikdo nedovolí nahlas říci, že tenhle mrňous nemá mezi dospělými co dělat.