Výborně zvládnutý dvojzápas s Bostonem nás stále drží ve hře o postup.
Opakovat tady, jak důležité zápasy nás v minulých 
třech dnech čekaly, je myslím nošením dříví do lesa, neboť teď je pro Canadiens každé utkání otázkou "bytí a nebytí". A to, že jsme se potkali s Bostonem, což je další adept na postup, je při pohledu na naše rozlosování do konce základní části taky téměř všední záležitostí, protože takových klání bude z těch zbývajících sedmi většina. Ale nám teď nezbývá nic jiného, než jít zápas od zápasu a sbírat, pokud možno, jeden bodík za druhým, nejlépe právě v takových střetnutích, jakými byly duely s Bruins. Habs je zvládli skvěle, aspoň co se zisku bodů týče, a po únorové mizérii se zuby-nehty stále drží ve skupině pěti týmů, které mohou reálně doufat v postup do závěrečných bojů o Stanley Cup.
První ze zápasů se konal v Bell Centre a byl vyšperkován vynikajícími výkony obou gólmanů. Jak Tim Thomas na straně hostí, tak Jaroslav Halák na straně Habs předváděli někdy až neskutečné zákroky a přiváděli leckdy střelce téměř k šílenství. Své by o tom mohli vyprávět třeba Kovaljov s Beginem, kterým tenhle večer Thomas znechutil pořádně. Hlavně prvně jmenovaný spálil dvě obrovské šance, kdy už na něj zívala téměř odkrytá branka. Begin na tom byl obdobně, v jeho případě už někteří diváci zvedali ruce nad hlavu...aby se pak za ní mohli nevěřícně chytit. Na druhé straně nás Halák zase podržel hlavně při závěrečném náporu Bostonu a vychytal tak své první čisté konto v NHL. Zápas tedy skončil hubeným vítězstvím Canadiens 1-0, když jediným střelcem byl Guillaume Latendresse, který si chvilku po zmařené Kovaljovově tutovce vychutnal takovou "ryderovskou" stahovačkou obránce a z prostoru mezikruží se nemýlil. Vůbec, tomuto útoku, v němž právě vedle mladíků Latendresseho a Lapierra nastupoval zkušený Kovaljov, se hra výjimečně dařila a dokázal si vytvořit nejvíce šancí. Nemůžu se ubránit dojmu, že Carbonneau po nedávno zveřejněných Kovaljovových slovech o aroganci těchto dvou mladíků, které údajně řekl ruským novinářům, dal ruského veterána do této lajny schválně... A ejhle, ono to zafungovalo!
K druhému zápasu, tentokrát na ledě Bostonu, jsem usedal s tím, že si snad spravím náladu po dvou prohrách Budějovic v Pardubicích v semifinále naší extraligy. Ale po první polovině utkání jsem byl spíš ještě víc rozladěný! Ne, že by Habs hráli špatně, fotbalovou terminologií bych řekl, že měli "územní převahu", ale nebezpečnější útoky předváděli domácí. A také lepší koncovku, což jinými slovy znamenalo v polovině zápasu dvoubrankový náskok pro Bruins a nelichotivé vyhlídky pro Montreal. Brzy po začátku utkání jsme inkasovali a i když v přesilovce dokázal Andrej Markov nádhernou střelou "pod víko" srovnat, domácí do konce první části vrátili vedení na svou stranu po obrovské hrubce Niinimaa s Lapierrem, kteří se střetli na vlastní obranné modré a darovali domácím nájezd dva na jednoho, perfektně zakončený. Na dvoubrankový rozdíl zvýšil v polovině druhé části Mowers, když domácí mladík Kessel "vycvičil" u mantinelu Komisarka a předložil mu puk jako na podnose před prázdnou bránu. Myslím si, že rozhodující zákrok zápasu pak předvedl Halák, který vychytal samostatný únik Sturma a podržel dál naše šance na dobrý výsledek. No a z bryndy nás pak ještě do konce druhé třetiny dostal Tomáš Plekanec, který nadvakrát dokázal proměnit svůj nájezd na Thomase a dostal Habs znovu do hry. Poslední dějství zápasu bylo z naší strany jako z říše snů! Hlavními aktéry totálního obratu skóre byl právě vedle Plekance Christopher Higgins, který v posledním dějství zaznamenal jednu branku a dvě asistence, celkově skončil s bilancí 1+3, Plekanec 1+2! Během sedmi minut!!! závěrečné třetiny jsme vstřelili čtyři góly a bylo vymalováno! Vše odstartoval Mike Johnson, který po nezištné přihrávce Plekance v přesilovce srovnal. O dvě minutky později si pohotově zpracoval přihrávku Maxim Lapierre a střelou do "šibenice" nás poprvé poslal do vedení. O necelou minutu nato se opět po akci Plekance prosadil Higgins a zkázu zkoprnělých domácích dokonal v přesilové hře svou typickou svižnou střelou zápěstím Michael Ryder. Do konce zápasu se už skóre nepohnulo, takže domů si vezeme z Bostonu cenné dva body a naději.
Teď si jen nepokazit úspěšnou bilanci doma s Washingtonem, který včera ukázal, jak dokáže potrápit favority, když v Carolině dlouhou dobu vedl a nakonec prohrál o gól. Škoda, protože Carolina patří k našim bezprostředním soupeřům v boji o osmičku a bohužel nezaváhaly ani Tampa s Islanders. Bude to nejspíš boj až do úplného konce a snad pro nás úspěšný.
Diskuse
No, nevím, jak ty statistiky dělají, mě ale přišlo, že jsme v poslední třetině vystřelili na branku rozhodně víc než čtyřikrát. Ale hlavně jsme hráli s naprostým přehledem, což jsem u nás neviděl už hodně dlouho (mám na mysli samozřejmě poslední třetinu, předtím to zdaleka tak slavné nebylo).
Jen si dovolím doplnit docela zajímavou věc že v poslední třetině jsme pouze 4x vystřelili ALE byly z toho právě ty 4 góly !!!!! Jinak už mě to víceméně SERE. :-) Jak Carolina, Toronto, oba NY i Tampa mají dobrou formu a VYHRAVAJI tak jako my. Nikdo z techto tymu neztraci body coz uz snad hranici s nenormalnosti. Mame 2 zapasy naskok coz hodne hraje do karet ostanim tymum. Musime vsecko vyhrat a jeste doufat v min 1 prohru dvou tymu co se biji o play-off s nama. Nastesti je na programu nekolik duelu Tampa-Carolina, Carolina - Toronto, NYR-NYI, NYR-Toronto tak doufam ze se vybijou mesi sebou :-) a nedopadne to 2:1 na samostane najezdy :-( tudiz body berou oba. No jsem zvedavy. Snad nam bude prat stesticko...
(2:1,1:1,0:4)
| P. | Tým | Z. | Skore | B. |
|---|
