• Tým
  1. Soupiska
  2. Marodka
  3. Přestupy
  4. Realizační tým
  5. Bývalí hráči
• Zápasy
  1. Sezóna
  2. Přípravné zápasy
  3. Tabulka
  4. Rozpis utkání
  5. Bell centre
• Statistiky
  1. Základní část
  2. Play-off
• Historie
  1. Historie klubu
  2. Stanley Cup
  3. Legendy
  4. Kapitáni
  5. Rekordy
  6. Trofeje klubu
  7. Arény
  8. Trenéři
  9. Generální manažeři
  10. Montreal
  11. Vyřazená čísla
• Farma
  1. Sestava
  2. Město St. John´s
  3. Mile One Centre
  4. St. John´s IceCaps
  5. Realizační tým
  6. Archiv článků
• Fanclub
  1. Registrace
  2. Přehled členů fanclubu
  3. Pravidla členství
  4. Historie fanclubu
  5. Srazy s Tomášem Plekancem
  6. "Byli tam"
  7. Nejlepší pětka sezony
  8. Nejlepší hráč sezony
• Multimedia
  1. Fotogalerie
  2. Video
  3. Facebook
  4. Archiv článků
  5. Dotazovna
  6. Youppi
  7. Wallpapers
  8. Redakce
  9. Zajímavé odkazy
  10. RSS
• Eshop
  1.  

Hall of Fame: Věrný jako pes

V pořadí třetím, kdo oblékal dres Habs a následně skončil v Síni slávy byl Aurèle Joliat. Toto levé křídlo konečně necháme dožít.

Aurèle Emile „Little Giant“ Joliat narozený v Ottawě 29. srpna 1901, odehrál za Montréal Canadiens hned 16 sezoně v NHL.

Joliat začal svou poloprofesionální kariéru v roce 1916, kdy prostřídal amatérské kluby Ottawy a Iroquois Falls. V roce 1922 však zaplácl díru za stárnoucí hvězdou Newsym Lalondem, který odešel do dnes už zaniklého klubu s názvem Saskatoon Sheiks a do NHL se už nikdy nevrátil.

Ačkoliv se Joliat musel od začátku své kariéry v dresu Habs potýkat s relativně neznámým prostředím, už od své úvodní sezony si jej zamilovali fanoušci Canadiens a dali mu přezdívky „Little Giant“. Joliat byl opravdu little, vždyť měřil pouze metr sedmdesát. V další sezoně pomohl Montréalu ke Stanley Cupu a stejný úspěch zopakoval v sezoně 1930-1931, kdy navíc vstřelil ještě o dvě branky více.

Jak už bylo zmíněno, Joliat byl vzrůstem malé levé křídlo, ale podle vzpomínek málokdy na ledě uhnul od souboje. Navíc to byl muž na svém místě – když se v sezoně 1925 nedařilo jeho spoluhráčům Morenzovi a Boucherovi, dokázal vstřelit 29 branek a jeho 40 bodů se stalo vrcholem jeho kariéry.

Do hokejového důchodu se unáhlil v roce 1938, v sedmatřiceti letech. Jako by to byla předzvěst toho, co přijde. Příští rok totiž tragicky zemřel hráč, ke kterému měl na ledě asi nejblíže – Howie Morenz.

Joliat ukončil svou oslnivou kariéru, kdy ve 655 zápasech nasbíral 460 bodů (270+190). Do Síně slávy byl uveden v roce 1947. Po své osmdesátce byl však schopen ještě nazout brusle a jít si „zaklouzat“.

V roce 1986, kdy viděl své Canadiens vyhrát 23. Stanley Cup odešel navždy a je pohřben na hřbitově Notre Dame v Ottawě, Ontario.

Podle hokejových odborníků to byl 65. nejlepší hráč historie ledního hokeje. V sezonách 31, 32, 34 (kdy vyhrál i Hart Trophy) a 35 byl nejlepším levým křídlem soutěže a vysloužil si nominaci do All-Star Teamu.

Byl druhým nejlepším levým křídlem Canadiens v počtu bodů (předčil jej jen Steve Shutt) a celkově byl v kanadském bodování Habs devátý.

Zdroj obrázku: legendsofhockey.net

Diskuse

archiv článků celá tabulka