• Tým
  1. Soupiska
  2. Marodka
  3. Přestupy
  4. Realizační tým
  5. Bývalí hráči
• Zápasy
  1. Sezóna
  2. Přípravné zápasy
  3. Tabulka
  4. Rozpis utkání
  5. Bell centre
• Statistiky
  1. Základní část
  2. Play-off
• Historie
  1. Historie klubu
  2. Stanley Cup
  3. Legendy
  4. Kapitáni
  5. Rekordy
  6. Trofeje klubu
  7. Arény
  8. Trenéři
  9. Generální manažeři
  10. Montreal
  11. Vyřazená čísla
• Farma
  1. Sestava
  2. Město St. John´s
  3. Mile One Centre
  4. St. John´s IceCaps
  5. Realizační tým
  6. Archiv článků
• Fanclub
  1. Registrace
  2. Přehled členů fanclubu
  3. Pravidla členství
  4. Historie fanclubu
  5. Srazy s Tomášem Plekancem
  6. "Byli tam"
  7. Nejlepší pětka sezony
  8. Nejlepší hráč sezony
• Multimedia
  1. Fotogalerie
  2. Video
  3. Facebook
  4. Archiv článků
  5. Dotazovna
  6. Youppi
  7. Wallpapers
  8. Redakce
  9. Zajímavé odkazy
  10. RSS
• Eshop
  1.  

Život(opis) Plekyho: část čtvrtá

2000/2001 - stálý člen A týmu v rodném městě - Mým cílem bylo hrát tolik her s prvním týmem, jak jen by to bylo možné. Byl bych vděčný, kdybych nakoukl do 10 zápasů. Neočekával jsem, že bych se mohl stát stálým členem áčka. Byli tam tři kluci hrající se seniory - Tatíček, Frolík a já. Martin Frolík nakonec odešel do Kanady. Tatíček byl zpočátku na soupisce, kdybych já nehrál dobře v přípravných zápasech. Na konci jsem se v týmu udržel. Hrál jsem hodně dobře při dvou posledních přípravných zápasech se Slavií a s Berounem. Neskóroval jsem, ale cítil jsem svůj dobrý výkon. Dali mě tenkrát do čtvrté formace, ale nikoli jako centra.

Od 10. kola soutěže jsem byl jako centr v lajně s Ladislavem Vlčkem a Přemyslem Sedlákem. Hráli jsme dobře od začátku až do konce sezony. Konečně jsem byl pohromadě s Láďou. Vždycky jsem věděl, že my dva si na ledě rozumíme, ale museli jsme si takovou dobu počkat, než jsme se k sobě dostali. Nakonec jsme tvořili třetí lajnu a občas chodili i na přesilovky. Byl jsem ten, kdo manipuluje s pukem a posílá přihrávky; "Sedlo" byl ten, co dával góly; Vlček byl obvykle tím, kdo plnil defenzivní roli. Nakonec, Láďa a já jsme udělali většinu bodů, ale nechci snižovat výkony Přemka. Nejlepší hru předváděla naše lajna v utkání proti Třinci, kdy jsme vstřelili dva krásné góly, a proti Karlovým Varům. Dal jsem gól a vyhrál Zlatou přilbu Deli Super (cenu pro jednu ze tří nejkrásnějších hokejových akcí měsíce v extralize).  

Červen 2001, Miami, Florida (USA) - draftovaný Montrealem Canadiens - Když jsem byl malý kluk, moc jsem nepřemýšlel o různých hokejových věcech, kariéře a vůbec. Šel jsem na hokejový stadion, abych viděl své přátele. Většinou s mým dědou. On většinou seděl se svými známými v hospodě na stadionu a já jsem lítal tam a zpět kolem stadionu. Můj trénink byl dlouhý asi hodinu. Důležité pro mě bylo, pobavit se. Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, co se bude dít o několik let později. Později bylo mým cílem hrát za Kladno a pak jsem chtěl hrát za národní tým v mládežnických kategoriích. Byl jsem si jistý, že bych neměl odejít do zámoří jako mladík. Nechtěl jsem působit v nějaké kanadské juniorské lize. Preferoval jsem "zůstání tady". Jsem menší technický hráč a hraju v zámoří, to mě nikdy nenapadlo. Nepřemýšlel jsem o NHL, ale byl to můj cíl do budoucnosti, jako pro většinu ostatních.

Tvrdý trénink = cesta k úspěchu - Během léta 2000 jsem opustil tréninky zaměřené na svalovou kondici v tělocvičně a vrátil jsem se zpět k mému tradičnímu letnímu tréninku: běh, hry jako je tenis. Tenis jsem hrál od rána do večera, když jsem tedy měl partnera. Také jsem hrál fotbal, ale k tomu je potřeba moc kluků, které není jednoduché sehnat. V létě jsem začal trénovat se seniorským týmem. Náš kouč byl Eduard Novák a byl to ten nejtěžší tréninkový program, co jsem kdy zažil. Hodně jsme běhali a vzpírali. Naše tréninky byli hodně dlouhé a vyčerpávající. Ve všech testech jsem byl téměř na konci seznamu, někdy i úplně poslední. Nikdy jsem nebyl rychlý běžec, i když jsem se malinko zlepšil.

Můj společenský život - Moc neslavím vítězství, ani nenavštěvuji hospody. Dvakrát v životě jsem byl na diskotéce a jednou v hospodě. Také nevyhledávám tzv. "společenské akce". V Kladně jsme vůbec nechodili s týmem do hospody. Když jsme v sezoně 2001/2002 hráli špatně a padli jsme na poslední místo, šli jsme tam poprvé. Šel jsem to zalepit, jak se říká. Bylo to po domácím zápase s Plzní. Nehráli jsme dobrý hokej, a tak jsme si šli promluvit o možných důvodech. Pil jsem Colu a tak jsem měl dvě piva. Ty mi ale nalili moji tři spoluhráči, ale já to později vůbec nepil.

Odpovědnost a sebekritika - Nemám problémy s odpovědností. Například, jsem jedním z prvních na tréninku. Nemůžu říct, že bych makal do úplného vyčerpání, protože se snažím trénovat uvolněně, ale "nadšeným způsobem". Pracuji hlavně v létě a v přestávkách národního týmu. Myslím, že jsem sebekritický, někdy, v porovnání s ostatními, až příliš. Nejsem kritický jen vůči sobě, ale také ke klukům z týmu. Nepoužívám výmluvy. Každý hráč chce většinou vyhrát jako tým. Někdo, kdo dá dva góly, například, bude zřejmě spokojen. Nicméně, myslím, že hráči by měli chtít dosáhnout dvou věcí. Vítězství týmu a dobrých individuálních výkonů.

Peníze, Peníze, Peníze - První moje větší smlouva byla tříletá. V prvním roce jsem bral 10 000 korun měsíčně, ve druhém 14 000 korun měsíčně. Obecně lze říci, že platy nejsou příliš úměrné k hráčovým výkonům. Podle mého názoru, to není příliš spravedlivé rozdělení, když se kouknu na českou extraligu. Pavel Geffert mi například řekl, že když byl v mém věku, bral 1300 korun měsíčně. Dodal, že ty peníze pro něj v té době byly hodně. Vím, že to říká jen pro legraci, což znamená, že to nebere nijak špatně. Vše záleží na tom, jestli jste v klubu, který má spoustu peněz. Nepřemýšlím o tom takhle, a nikdo se o tom ani nechce bavit. V současné době je hokej především o penězích. Hráči nevadí, kde hraje - důležitý je plat pro bezpečnou budoucnost. V minulosti bylo mnoho hráčů, kteří celou svou kariéru odehráli v jednom klubu. Teď je to jiné. Samozřejmě, že nejlepší je hrát hokej doma. Na zimní stadion je to 10 minut od domova pěšky a 3 minuty jízdy autem. Nicméně, hokej je pro mě stále zábava, i když obecné finanční podmínky byly mnohem horší, než jsou nyní. Zatím moje budoucnost závisí na tom, jak dobře budu hrát.

Diskuse

23.06.2009 20:08 | reagovat

Rexxarus | rexxarus@seznam.cz

U Sedinovců to vidím na 2 možnosti - buď zůstanou u Nucks bo půjdou za Burkem do Toronta. Třeba nás ale Bob překvapí?!

 

23.06.2009 11:58 | reagovat

formes | martin.formanek@gmail.com

Tak to by bylo skvele... ale myslim ze financne to je nerealne...
Kdybysme tak ale nastoupili k prvnimu zapasu dalsi sezonu tak by to byl sen...

 

23.06.2009 09:02 | reagovat

Míra | miroslav.vyskocil@tiscali.cz

Trochu odbočím od tématu článku, ale na fanfóru Montrealu jsem našel docela zajímavé možné složení našich řad do příští sezóny. Trochu mi tam sice haprují finance do platového stropu, ale kdo ví, třeba by Gainey byl úspěšný v jednání:
If we made a deal for both Sedins, wouldnt it make even MORE sense to keep Koivu? He'll give us a hometown discount. Don't re-sign Lang, bring back both Kovalev (slight pay cut) and Tanguay (should take a slight cut), Komi is going to leave I'm pretty sure but maybe we can get Beauchemin for 3.5-4 per season. Then we could have lines like:

Daniel Sedin - Henrik Sedin - Andrei Kostitsyn
Tanguay - Koivu - Kovalev
Higgins - Plekanec - Sergei Kostitsyn
Latendresse - Lapierre - Laraque

Markov - Beauchemin
Hamrlik - Weber
Gorges - Denis Gauthier

Price
Halak

Musím říct, že tohle by se mi moc líbilo!