Shrnutí sezony 1. díl- brankáři

12.06.2013, 11:45 | Aktuální téma | Jaroslav Francek

Velikost textu

Dříve než přejdu k maskovaným mužům, tak bych rád něco napsal o sezóně celkově. V prvé řadě musím konstatovat, že zpětně můžeme sezonu hodnotit jen kladně. Ať už byl smutek po vyřazení v prvním kole sebevětší. Montreal dokázal skoro nemožné. Po naprosto zpackaném ročníku proběhlo zemětřesní ve vedení, tým se vhodně doplnil (Prust, Bouillon) a do týmu se vrátili marodi. Výsledná hra vypadala úplně jinak a výsledky se také dostavily. Montreal se stal posledním vítězem Severovýchodní divize před novým rozdělením soutěže a v konferenci nestačil pouze na suverénní Pittsburgh. Po celou základní část hrál hezký hokej založený zejména na šikovném a rychlém útoku a udeřit dokázal taky v přesilovkách. Vše doplňoval zezadu jistý Carey Price. Možná konec sezony nebyl ideální a krize padla na celý tým, důležité ale bylo, že si deku tým nepřenesl do play-off. Moc velké změny v kádru tým neprodělal, ale výměna nevýrazného Erica Colea za Michaela Rydera týmu velice prospěla. Velkými tahouny týmu byli i mladí hráči, kteří dostávali hodně prostoru. Ne ve čtvrté lajně jako za starého vedení, ale i v přesilovkách a v klíčových formacích. Je jasné, že mluvím zejména o Brendonu Gallagherovi a Alexi Galchenyukovi. Tito mladíci doslova zazářili jako komety a nominace na Calder Trophy u prvního jmenovaného nijak nepřekvapila. Zapomínat ale nemůžeme ani na Gabriela Dumonta a obránce Beaulieuho, Pateryna a Tinordiho, když poslední jmenovaný hrál dokonce i play-off a ukázal se jako naděje do budoucna. Před uzávěrkou přestupů tým doplnil Davis Drewiske. Hrál celkem solidně, ale kouče pravděpodobně příliš nepřesvědčil, takže ke konci sezony nehrál a v play-off dostal přednost právě zmiňovaný Tinordi. Černou kaňkou sezony bylo zranění Alexe Jemelina. Určitě semnou bude každý fanoušek souhlasit, když řeknu, že ztráta to byla citelná a já jsem si například ani nepomyslel, jak moc nám bude chybět. Ruský bek si ošklivě zranil koleno při hitování Lucice a horší na tom je fakt, že asi nestihne ani začátek další sezony. Zranění v průběhu ročníku bylo víc, ale dotyční se dokázali vrátit (Bourque, Diaz, Prust).

Vyřazovací část skončila po prohře 4:1 s Ottawou Senators. Asi není třeba rozebírat každý zápas, příčiny porážky asi každý zná. Montreal z toho může jen těžit. Mladí hráči byli nejen skvěle zakomponování do systému, ale okusili i play-off, kde byli stejně dobří jako v základní části. Je fakt, že pouze jedno vítězství v sérii bylo hodně kruté a vůbec to o pojetí hry nevypovídá, ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí a takhle zkušenost může Habs jen posílit.

Toť z mé strany něco málo o proběhnuvší sezóně. Teď předejdu ke konkrétním hráčům.

Carey Price

Základní část- 39z 2,59 90,47% 3 SO

Play off- 4z 3,26 89,43% 0 SO

Carey Price. Asi není jméno, které by se v Montrealu skloňovalo častěji. Hráč, na kterém v Montrealu vše stojí, na kterého všichni spoléhají a na kterého je vyvíjen enormní tlak. Po odchodu Jaroslava Haláka to neměl lehké. Dokonce i hodně hrdí Kanaďané chtěli mít v brance Slováka než jeho, ale vedení se rozhodlo jinak. Nutno říct, že dobře. Dvě sezony měl vynikající, kdy patřil do úzké špičky brankářů NHL. Letos byl v trochu jiné pozici. Tým změnil poměrně dost svou hru a navzdory tomu, že nový kouč Therrien má pověst defenzivního pedanta, tak hra striktně defenzivní určitě nebyla. Zejména oslabení bylo dost špatné. Ovšem Carey si s tím dokázal poradit navzdory faktu, že nebyl zdaleka tolik pod palbou a hra se odehrávala zejména v útočném pásmu Montrealu. Často v brance mrznul i několik minut bez práce. Měl pár horších zápasů, ale čísla si držel vynikající. Byl tím Pricem z před dvěma lety. Poté ale přišlo potvrzení play-off a celý tým se zbořil jako domeček z karet. Včetně Price. Zápasy plynuly, góly padaly do sítě buď vinou Price (jako třeba v Torontu) nebo jej tým nechal na holičkách a nezaobíral se bráněním (jako proti Washingtonu). Tato část sezóny se zkrátka nepovedla jak týmu, tak Priceovi. Hodnotí se ale za celý rok a podle toho vypadají i čísla. Pokud bych měl já hodnotit, tak do onoho osudného zápasu s Buffalem, kde jsme si pojistili play-off bych dal Priceovi jedničku, potom trojku. Vedení mu ale stále věří a stále je velkou oporou týmu.

V play-off se toho sesypalo strašně moc. V prvním zápase Carey byl Price jistý, ale vyrovnávací gól Silfverberga jej straší určitě doteď, nicméně slušný výkon. V druhém zápase byl výtečný, lepší než Anderson a přišlo krásné vítězství na domácím ledě. Bohužel jediné. Poté přišly zápasy, které Habs nezvládli jako tým. Ať už to byla první nálož 6:1, kde se hrálo pět na pět asi jen při úvodním buly nebo čtvrtý zápas, který jsme měli krásně rozehraný, ale podivné verdikty rozhodčích a velká smůla nás o vedení připravila. Tady Priceovi nešlo nic vytýkat a na číslech je znát především fakt, že se na úplném konci základní hrací doby čtvrtého zápasu zranil, do prodloužení nenastoupil a tím pádem si do statistik nezapsal bilanci z tohoto zápasu, kde byl výborný. Ale čert vem statistiky, kdo ví a kdo chce vědět, tak kvality Price uzná, kdo ne, bude na něj plivat dál. Fér je říct, že Anderson byl v této sérii v klíčových momentech lepší, nicméně pustil poměrně dost laciných gólů, ovšem tak nějak ve chvílích, kdy si to mohl dovolit.

Hlavní je, že zranění nebylo vážné a touto dobou by mělo být vyléčené. Příští rok se bude o brankáře starat nový trenér, který může být novým impulzem k dalšímu zlepšení.

Peter Budaj

Základní část- 13z 2,29 90,84% 1 SO

Play-off- 2z 6,77 77,42% 0 SO

Slovenský brankář dělal druhým rokem dvojku Priceovi a nutno říct, že jí dělal skvěle. Po průměrném začátku byl skvělý a jasně platilo, že s Budajem se vyhrává. Samozřejmě, že nastupoval proti slabším týmům, ale taky odehrál těžké zápasy třeba proti Bostonu a nezklamal. Proto není divu, že dostal smlouvu na další dva roky, což jsem já osobně moc nečekal, protože zejména loni byly od něj slyšet hlasy, že by chtěl chytat více, ale asi se svou rolí v týmu smířil. Vypracoval se tedy ve velice slušnou dvojku, se kterou můžeme být spokojeni.

Ve vyřazovací části to měl těžké. Po Priceově zranění nastoupil do rozehraného zápasu, ve kterém šlo o hodně. Prodloužení skončilo velice brzy po lehkém nahození, které měl mít. V šestém zápase nastoupil od začátku a je třeba říct, že tým moc nepodržel a rozdíl v brankovišti byl velký. Montreal tlačil a byl lepší, góly ale padaly za Budaje. Proto i ty odstrašující čísla. Shazovat to na Budaje by bylo zbabělé. Montreal sérii prohrál zejména v prvním a čtvrtém zápase, kde neudržel vedení.

Ve finále panuje s brankářským duem spokojenost. Do budoucna je na farmě připraven Dustin Tokarski, který ale nemá smlouvu na příští rok. Nicméně je velký talent, takže se dá předpokládat jeho podpis.

Diskuse

Přidat nový příspěvek

29.06.2013 20:40 | reagovat