• Tým
  1. Soupiska
  2. Marodka
  3. Přestupy
  4. Realizační tým
  5. Bývalí hráči
• Zápasy
  1. Sezóna
  2. Přípravné zápasy
  3. Tabulka
  4. Rozpis utkání
  5. Bell centre
• Statistiky
  1. Základní část
  2. Play-off
• Historie
  1. Historie klubu
  2. Stanley Cup
  3. Legendy
  4. Kapitáni
  5. Rekordy
  6. Trofeje klubu
  7. Arény
  8. Trenéři
  9. Generální manažeři
  10. Montreal
  11. Vyřazená čísla
• Farma
  1. Sestava
  2. Město St. John´s
  3. Mile One Centre
  4. St. John´s IceCaps
  5. Realizační tým
  6. Archiv článků
• Fanclub
  1. Registrace
  2. Přehled členů fanclubu
  3. Pravidla členství
  4. Historie fanclubu
  5. Srazy s Tomášem Plekancem
  6. "Byli tam"
  7. Nejlepší pětka sezony
  8. Nejlepší hráč sezony
• Multimedia
  1. Fotogalerie
  2. Video
  3. Facebook
  4. Archiv článků
  5. Dotazovna
  6. Youppi
  7. Wallpapers
  8. Redakce
  9. Zajímavé odkazy
  10. RSS
• Eshop
  1.  

Jaká byla nejlepší Priceova sezona?

Carey Price je Nejlepším hráčem sezony 2010/2011. O tom jste v minulých dnech rozhodli. Snad žádný fanoušek Habs teď není v roli protestujícího proti tomuto faktu. Po odchodu favorizovaného Jara Haláka měl Price těžkou pozici. Všichni ho sledovali ještě bedlivěji. Mladý Kanaďan to ale zvládnul a nebýt jeho, Canadiens by možná ani nepostoupili do play-off. Jaká tedy byla Priceova sezona?

Ročník 2009/2010 skončil pro Careyho Price s velkým množstvím otazníků. V sezoně 2010/2011 Price na všechny z nich odpověděl, a to velmi důrazně, s vykřičníky. V době, kdy 27. dubna pro Canadiens skončila sezona, už byly umlčeny všechny kritiky. Price měl základní části na skvělé úrovni, jednu z nejsilnějších z brankářského hlediska v celé historii slavné organizace.

Přípravné zápasy na sezonu nebyly v Priceově podání nic moc. Mezi fanoušky už to začalo vřít. Každý říkal, že to říkal, že Gauthier měl sáhnout po Halákovi. Jenže úderem října a začátkem ostré sezony se všechno změnilo. V deseti zápasech Price šestkrát vychytal výhru. Proti Ottawě dosáhl na opěvovaný shutout, proti Pittsburghu se zase blýskl šestatřiceti úspěšnými zásahy. Hned po prvním měsíci sezony získal Molson Cup, klubovou trofej pro nejlepšího hráče měsíce. Tu pak dostával téměř bez přerušení až do konce ročníku.

Listopad byl v Priceově podání ještě silnějším obdobím. Tři čistá konta a čtyřzápasová vítězná šňůra v rozmezí od 9. do 16. listopadu. Jeden shutout vyčníval. Rodák z Britské Columbie chytil všech jedenačtyřicet střel z hokejek hráčů neoblíbené Philadelphie. Úplně nejlepší z listopadu ale byl fenomenální zákrok proti pokusu Chada Laroseho z Caroliny. Podle mnohých se jednalo o zákrok roku.

V prosinci Montreal tak trochu bojoval sám se sebou a v Careyho repertoáru převládly prohry. Ačkoli ten měsíc nebyl tím z nejlepších v jeho kariéře, bylo tam několik vrcholů. Během třízápasové vítězné série na začátku prosince, pustil Price jen tři góly z třiaosmdesáti střel soupeřů. Procentuální úspěšnost činila 96,4%. V plném proudu bylo v té době hlasování pro All-Star Game a Price byl v hledáčku fanoušků.

Pak se změnil rok. Jedna věc ale zůstala stejná - skvělý Price. Hra týmu se konečně zlepšila. Price svými výkony ještě zpevnil základy místa mezi elitou soutěže a dočkal se nominace na druhé All-Star Game ve své prozatímní kariéře. V utkání proti Penguins 6. ledna vychytal všech pět střelců soupeře v samostatných nájezdech a mohl se vrhnout na oslavný rituál s P.K. Subbanem.

Únor okopíroval prosinec. Price musel přijmout pět proher, čtyři výhry a jednu prohru po prodloužení. Price si poprvé v NHL vyzkoušel bitku. Jeho soupeřem byl gólman Bostonu Tim Thomas. Velkým zážitkem pak bylo venkovní utkání v rámci Heritage Classic 20. února proti Calgary. Historií opojení fanoušci Montrealu si při mohli zavzpomínat na hodně staré časy, když Price vyjel na led s maskou, jejíž design byl inspirovaný legendárním Jacquesem Plantem.

Během března začali lidé jakkoli s hokejem spjatí mluvit o Priceovi jako o kandidátovi na Vezinovu a Hartovu trofej. Byl velmi vytížen a předváděl své nejlepší výkony. V první polovině měsíce měl z osmičky zápasů šest výher, dva shutouty jen pomohly lesku pochvalných článků. Druhá polovina března se ale Canadiens nepovedla a nakonec z toho bylo Price sedm proher a sedm výher. To zhoršilo vyhlídky na jakoukoli trofej.

V dubnu se dohrávala základní část. Bylo jich už jen málo a nice nezměnilo na tom, že Price má za sebou úžasnou základní část. Proti držitelům Stanley Cupu z Chicaga se blýskl jedenačtyřiceti zásahy. Do play-off skočil z luxusních výkonů. Motivaci ještě zvýšil fakt, že soupeřem bude Boston. Bohužel, první kolo vyřazovací části bylo stanicí s názvem Konečná.

Ve zkratce:
V základní části odchytal dvaasedmdesát zápasů, čímž překonal Gerryho McNeila a Jacquese Planteho a stanovil nový rekord organizace.
Osmatřicetkrát slavil výhru. Staví ho to na 7. příčku v klubové historii. Takového počtu nikdy nedosáhl ani Patrick Roy.
Letělo na něj 2147 střel, což je týmový rekord. Dosud ho držel Jose Theodore, na kterého letělo v sezoně 2001/2002 o 150 střel méně.
Vychytal osm nul. To je nejvíce od výkonu Kena Drydena v ročníku 1975/1976.
S osmatřiceti výhrami vyhrál spolu s Robertem Luongem tuto kategorii NHL.

foto: REUTERS/ Hans Deryk

Diskuse

archiv článků celá tabulka