Krátké ohlédnutí za sezónou 2006-07.
Hokejové zbraně v NHL jsou složeny, je dobojováno. Nejvysněnější trofej všech hráčů v zámoří,
Stanley Cup, získal Anaheim Ducks a nutno říct, že po právu. Ve finále s přehledem zdolal našeho divizního rivala Ottawu Senators 4-1 na zápasy. Všechno tohle dění však už dlouho nezajímá hráče Montrealu Canadiens, kteří letos do vyřazovacích bojů nepostoupili a nechtěná dovolená jim tak začala už v dubnu...
Dalo by se tedy jedním slovem říct: NEÚSPĚCH. Z velké části je to pravda, vždyť postup do závěrečných bojů o pohár lorda Stanleyho je a musí být prvořadým úkolem každého z mužstev NHL. A pro Canadiens, jakožto historicky nejlepší tým této soutěže, to platí určitě dvojnásob. I Tomáš Plekanec v jednom z rozhovorů během letošního MS, taktéž nepovedeného, vzpomínal, že to bylo pro všechny v Montrealu obrovské zklamání a že hráči se z toho pár dní dostávali.
Přesto to byla svým způsobem pro Habs rozpolcená sezóna, kdy tento velký neúspěch vyvažuje spousta dílčích pozitiv, která lze vyčíst z různých statistik. A tak jsem si říkal, že by nebylo úplně od věci se ve stručnosti ohlédnout za skončenou sezónou 2006-07 a připomenout si její základní milníky z pohledu Canadiens.
Sezóna by se dala rozdělit na takové tři části. První část, která se datuje zhruba od října do prosince, se povedla téměř náramně. Po většinu času jsme se pohybovali mezi prvními čtyřmi ve Východní konferenci, gólman Huet kraloval statistikám v procentuální úspěšnosti zásahů, v týmových statistikách jsme byli jak ve hře v oslabení, tak ve využití přesilovek mezi špičkou NHL a praktikovali jsme velice solidní hru, založenou na bojovnosti a dobrém bruslení. Dokázali jsme předvést třeba sérii osmi zápasů v řadě bez prohry v základní hrací době. Prostě paráda! Asi nebylo v té době nikoho, kdo by pochyboval o naší účasti v play off – spíš se řešilo, z jaké pozice postoupíme... Ke konci roku však začala naše výkonnost dost kolísat a když se k tomu přidala počátkem roku 2007 epidemie střevní chřipky, která dost tvrdě zasáhla kabinu Habs, najednou se začaly vydobyté pozice pomalu ztrácet a tým klesal tabulkou dolů. Tady může začít část číslo dvě. Počet vítězných zápasů rapidně klesl a naopak proher na našem kontě přibývalo stále rychleji. Dva naši zástupci, Souray a Huet, byli sice pozváni na All Star Game, ale konkrétně u Hueta jako by to byl jakýsi zlom, bohužel k horšímu. Ke všemu pak přišlo v polovině února, tedy v době, kdy jsme prožívali snad nejhlubší krizi, jeho zranění, které ho vyřadilo ze hry až téměř do konce základní části. Zastoupit ho měl Aebischer, ovšem jeho výkony byly značně nevyrovnané. Proto kouč Carbonneau sáhl k radikálnímu řešení a povolal z farmy výborně chytajícího Haláka a hodil ho rovnou do jámy lvové... Mladý slovenský brankář se však s nastalou situací vypořádal více než dobře a ve svých prvních třech zápasech v NHL vůbec dovedl mužstvo k vítězství! Ovšem přelom února a března zastihl Canadiens opět ve velice špatném rozpoložení a média v Montrealu už postupové naděje hledala jen v říši snů... Přišlo však nečekané vzkříšení a pomyslná třetí část sezóny. Odepisovaný tým dokázal z jedenácti zápasů plných devět vyhrát a rázem se ocitl znovu na postupových příčkách. A co víc – před posledními dvěma zápasy měl z mužstev, bojujících o poslední místa v osmičce, nejlepší postavení. Ovšem Habs nejspíš nebylo přáno nakouknout v tomto roce do play-off – na ledě Rangers podali hrozný výkon a v rozhodující vypjaté a napínavé bitvě v Torontu měli i trochu smůly, když nedokázali udržet slibné dvoubrankové vedení a sezóna byla pryč...
Proč jsem tedy mluvil o rozpolcené sezóně, když podle všeho skončila propadákem? Protože při pohledu na různé statistiky zjistíme, že kupodivu takhle nepovedený rok přinesl pro Canadiens prolomení různých rekordních hranic, ať už týmových či osobních! Tady je seznam těch nejzajímavějších pozitiv sezóny 2006-07 (převzato z www.canadiens.com):
- S 22,8% úspěšností využití přesilových her byli Canadiens nejlepší v celé NHL.
- Sheldon Souray vsítil 19 přesilovkových gólů, čímž překonal letitý rekord mezi obránci NHL. V kanadském bodování obránců skončil s 64 body celkově třetí, přičemž byl na tomto postu jasně nejlepším střelcem s 26 góly.
- V oslabení dokázali Canadiens vstřelit 17 gólů, čímž opět překonali rekord NHL a samozřejmě byli v této statistice na prvním místě mezi všemi mužstvy.
- Za celou sezónu Canadiens nastříleli 245 gólů, což je v klubové historii nejvíce od roku 1996-97.
- 24 bodů získali Habs v zápasech, ve kterých po dvou třetinách prohrávali. V tomto aspektu byli nejlepší v soutěži.
- 19x dokázali zvítězit v utkáních, v nichž inkasovali první gól – opět v této statistice nejlepší v lize.
- Saku Koivu dosáhl v tomto roce svého maxima v kanadském bodování, když získal 75 bodů za 22 gólů a 53 asistencí. Je to zároveň nejvíce bodů hráče Canadiens od roku 1996-97, kdy Damphouse zaznamenal 81 bodů.
- Andrej Markov si připsal na své konto 43 asistencí, což je jednak jeho osobní maximum a také je to maximum jakéhokoliv obránce Habs od roku 1988-89, kdy dosáhl Chelios 58 asistencí.
- Michael Ryder se stal podruhé za sebou nejlepším střelcem Montrealu, když nastřílel 30 gólů. Současně je od dob Marka Recchiho (1996-97 a 1997-98) prvním hráčem Canadiens, který ve dvou po sobě jdoucích sezónách dokázal vsítit 30 a více gólů.
- Mike Komisarek měl na svém kontě po základní části 248 hitů, čímž se zařadil na druhé místo v celé NHL za Seana Hilla z New York Islanders.
- Guillame Latendresse ve svých 19 letech nastřílel 16 branek, což je v tomto věku v historii Habs nejvíce od roku 1985-86, kdy se zaskvěl Stephane Richer s 21 zásahy.
- Tomáš Plekanec zaujal svým prudkým vzestupem v kanadském bodování od ledna 2007 – do té doby měl na svém kontě jen 12 bodů z 39 zápasů, kdežto od ledna do dubna si připsal 35 bodů v 42 zápasech.
Zdá se až neuvěřitelné, že při těchto číslech a statistikách dopadla sezóna tak, jak dopadla. Kde je tedy „zakopaný pes“? Rozhodně to bude ve velkých výsledkových výkyvech během celé sezóny, ať již byly způsobeny zdravotními důvody nebo poklesem formy hráčů. S tím potom souvisí samozřejmě rozkolísané výkony jednotlivých řad – náš první útok v čele s Koivem nebyl v určité fázi sezóny absolutně vidět, to samé se dá říci o dvojici Kovaljov-Samsonov, na kterou se před sezónou hodně spoléhalo. I přes rekordních 245 nastřílených gólů nemůžeme zdaleka hodnotit naší ofenzívu jako výbornou – efektivita by měla být rozhodně vyšší. Co se týče defenzívy, platilo, že pokud se dařilo gólmanům, nebyl problém. Jakmile však brankář ne úplně podržel, obrana mu jen málokdy vypomohla – Souray je především výborný ofenzívní bek, bránění mu dělá problémy, Streit je také spíše ofenzívnějšího zaměření, což ostatně potvrdil svým působením v útočné formaci. Niinimaa byl obrovským zklamáním, Bouillon se po vleklém zranění také těžko hledal. Dandenault odehrál svůj standart, což je však jen průměr. Zbývají tedy Rivet, Komisarek a Markov – defenzívními specialisty jsou jen první dva a ti, dle mého soudu, si svoje uhráli. Nejvyváženějším bekem v naší sestavě je Markov, ale po odchodu Riveta zbyl na klasickou defenzívu jenom s Komisarkem sám, což je žalostně málo.
Co si tedy přát do nové sezóny? V první řadě určitě nějakou posilu v podobě výborného střelce. Dále pak co možná nejpočetnější začlenění mladíků z veleúspěšného farmářského celku Hamilton Bulldogs, kteří vyhráli Calder Cup! A možná někdy více štěstíčka. Ale to by si asi přál každý, je třeba mu jít naproti. Tak ať to příště vyjde! GO HABS GO!!!
Diskuse
Taky si myslím, že Price má svůj čas a není radno něco uspěchat. Můj názor je ten, že Huet bude nadále jedničkou a Halák s Pricem se budou střídat na pozici dvojky. Četl jsem na fóru Canadiens, že těsně před podpisem by měl být ruský obránce Jemelin, což je typově podobný hráč jako Souray, takže kdo ví, jak to se Sourayem nakonec dopadne...Taková sestava se mi moc zamlouvá, Higgins-Plekanec-Ryder - to je vražedná kombinace... Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Jen mi tam chybí Bonk, v poslední sezóně si své odehrál na jedničku. Ale je pravda, že je drahý. Otázkou také je, koho by se podařilo do první lajny sehnat.Lecavalier a Richards, to je snad evergreen na fanouškovském fóru Canadiens - o nich už se spekulovalo před minulou sezónou. Richards je podle mě přeplacený hráč a pro nás moc drahý. Lecavalier, to už je jiná káva, ale po tom, co byl nejlepším střelcem NHL to taky nebude zdaleka levné zboží. Ale pokud by aspoň nějaká šance byla, tak ať to stojí, co to stojí, sem s ním! Begin je srdcař a miláček fanoušků, ale kvalitativně na Bonka nemá, to si musíme přiznat. To bude ale Bonkovi nejspíš málo platné a bude se stěhovat. Bohužel... Z posil by mě nejvíc zajímal Dustin Penner z Anaheimu, ale ten je chráněným agentem, takže právo první nabídky mají Kačeři a po letošních výkonech ho asi jen tak nepustí. Jinak - letos pobíral jen 450 tis. dolarů...No já si nemyslím, že mladíci typu Grabovského nebo Chipchury, při vší úctě k jejim kvalitám, mohou nahradit hráče jako je např. Kovaljov. Na jeho náhradu potřebujeme koupit hráče hotového a hlavně kvalitního - v tom souhlasím s Lukášem. Tím ale nechci říct, aby nedostali šanci - to určitě ano, ale jenom s nadšením a elánem mladíků velké výsledky neuděláme. Jako protiváha musí být v mužstvu zkušenost, což bez Kovaljova čítá momentálně tak pět hráčů a to je podle mě málo.Ale vždyť já jsem už v článku napsal, že si přeju co nejpočetnější začlenění úspěšných mladíků z Hamiltonu... Ale pořád tvrdím a tvrdit budu, že hráči bez zkušeností, i když talentovaní a s velkou chutí do hry, nám až ke Stanley Cupu nepomohou. Já osobně bych tipoval, že Samsonov půjde pryč a s Kovaljovem to také údajně nevypadá v Montrealu nejrůžověji, dost si to rozházel s tamními médii.
1) Zbavit se Kovaljova se Samosonovem a na jejich misto dosadit napr. Grabovskeho a Chipchuru nebo Matta Dagostiniho z Hamiltonu.
2) Higginsovi musi prat stesti :-)
3) Najit solidniho defenzivniho obrance - napr i ze rad mladiku. To ale asi pujde tezko...
4) Aspon jeden golman musi vyrovnane zachytat...
....pak se budou dit veci :-)
12.02. | Do Montrealu příchází veterán Nate Thompson + pátá volba v draftu 2019. Opačným směrem do Los Angeles putuje čtvrtá volba v draftu 2019.
10.02. | Do Montrealu přichází z Philadelphie obránce Christian Folin a útočník Dale Weise. Opačným směrem putuje David Schlemko a Byron Froese.
27.02. | Joe Morrow odchází do Winnipegu za 4. kolo draftu 2018.
27.02. | Z Minnesoty přichází Mike Reilly za 5. kolo draftu 2019.
05.01. | Al Montoya se se stěhuje do Edmontonu za výběr v letošním draftu. Pokud Montoya naskočí do konce sezony alespoň v sedmi zápasech, Canadiens získají volbu ve čtvrtém kole. Pokud podmínka sedmi zápasů splněna nebude, půjde o kolo páté.
24.11. | Torrey Mitchell byl vyměněn do Los Angeles. Do Montrealu putuje pátá volba v draftu 2018.
15.11. | Canadiens podepsali smlouvu s finským golmanem Antti Niemim. Všichni fanoušci Habs doufají že to není reakcí na zraněného Priceho. To by znamenalo že Price se jen tak k chytání nevrátí...
18.10. | Mark Streit po vzájemné dohodě s klubem ukončil kontrakt a tím i působení v Montrealu.
27.01. | Do Montrealu přichází obránce Nikita Nesterov. Opačným směrem do Tampy putuje Jonathan Racine a šestá volba v draftu 2017
24.12. | Veselé a pohodové vánoce a vše NEJ nového roku přeje redakce!
| P. | Tým | Z. | Skore | B. |
|---|
, byť ... | 
