Saku Koivu odchází do Anaheimu !!!
Všichni jsme to věděli, ale většina doufala že se to nestane. Saku Koivu, srdce Canadiens, hráč který byl v Montrealu 13 let a z toho 9 jako kapitán, odchází do Anaheimu. Koivu podepsal na jeden rok za směšných 3.25mil USD. Osobně si myslím že za tyto i větší peníze ho Habs měli udržet.
Koivu tak nebude hrát, jak s původně spekulovalo, v Minnesotě s bratrem Miko, ale za Ducks s velkým kamarádem Teemu Selanne. Koivu po podepsání smlouvy prohlásil. „Jsem nadšený, že si v příští sezóně zahraju za Ducks," řekl Koivu v prohlášení. „Také se těším, že Teemu Selanne bude po celou sezónu mým spoluhráčem." K tomu proč nešel za bratrem do Minnesoty řekl" „Wild byli zajímavou volbou. Několikrát jsme s nimi jednali. Z osobních důvodů jsem se však pro ně nerozhodl. Cítil jsem, že je to teď Mikkův tým. Chci, aby si udělal jméno a kariéru."
Pro mě osobně to je jeden z nejhorších hokejových dnů... Canadiens jsem vlastně začal fandit díky Saku Koivu, a byl mým hokejovým vzorem. Tím samozřejmě zůstane, nicméně už ne v dresu Habs. Z reakcí ve fórech vím že nejsem sám komu bude Koivu chybět.
Saku nikdy nedosáhl v dresu Habs výraznější úspěch na ledové ploše, což mu bylo také často vyčítáno. Jen to ale bojovník a "srdcař". To co ale vybojoval v "životě", můžeme nazvat zázrakem. Jeho návrat na led po zákeřné nemoci vyvolal obrovské emoce po celém světě. Ostatně vzpomeňme nespočet zranění, kdy každý čekal konec kariéry šikovného centra, ale Kovu se vždy vrátil na led, jakoby nic.
Dovolím si zde zveřejnit text Jary Zákravského, který je bývalým redaktorem tohoto webu a napsal ho před několika lety. Omlouvám se tedy za částečnou neaktuálnost.
Na závěr... hodně štěstí Saku. DÍKY za těch krásných 13 let.
23.11.1974 se narodil ve finském Turku manželům Puire a Jukkovi Koivuovým syn Saku. První brusle dostal od svého otce, který byl hokejovým trenérem, již ve třech letech. A odmalička hrál, přestože o něho měly často zájem i jiné kluby, pouze za rodné TPS Turku. Hokej však nebyl v útlém věku jeho jediným sportem. Aktivně se totiž věnovat i fotbalu - ve třinácti letech byl dokonce vyhlášen nejlepším hráčem ve Finsku populárního Helsinky Cupu a poté absolvoval i tréninkovou stáž v Itálii. Když se musel definitivně rozhodnout, čemu dá přednost, vyhrál hokej. Jeho mladší bratr Mikko se vydal stejnou cestou a předloni byl draftován v prvním kole Minesottou. Ale se Sakem má kromě příjmení společného jen málo. Tedy hokejově... Mikko je silový hráč a bourač.Již v osmnácti letech hrál Saku za Turku první ligu a jeho výkony nenechaly chladnými skauty Montrealu, kteří si šikovného fiňáka vybrali hned v prvním kole draftu roku 1993. Ten samý rok reprezentoval Finsko na svém prvním
Mistrovství světa, kde bydlel na pokoji s legendárním Esou Tikkanenem, od kterého toho mnoho okoukal. Sezona 1994/95 znamenala zlom v jeho kariéře, když ve 45 zápasech za Turku nasbíral 74 bodů, suverénně vyhrál kanadské bodování celé soutěže a svému týmu pomohl k mistrovskému titulu. O měsíc později jej čekalo Mistrovství světa ve Švédsku. Tam dostal na křídla Jere Lehtinena s Ville Peltonenem a tito mladíci oslnili celý svět. Tam jim také novináři dali přezdívky Huey, Louie, Dewey, podle synovců Kačera Donalda... No a Louie, vlastně Saku, vyhrál kanadské bodování šampionátu a Finsko díky nim získalo zlaté medaile. První v historii.Okamžitě podepsal smlouvu s Montrealem, který by jej už v Evropě nenechal za žádnou cenu. Debut za Canadiens si odbyl 7.10.1995 proti Philadelphii - utkání speciálně kvůli němu přenášeli ve Finsku, kde se u televizních obrazovek sešla pětina všech obyvatel! Jeho první sezona byla bohužel na dlouhou dobu také poslední, ve které odehrál všech 82 zápasů. Vedl si výborně, připsal si 45 kanadských bodů. Za chvíli se stal miláčkem celého Montrealu, lepšil se zápas od zápasu. Druhou sezonu za velkou louží začal ve velkém stylu a dlouho vedl kanadské bodování celé NHL.
Jenže přišel okamžik, který mu změnil celý život. Do Montrealu přijelo Chicago a Saku vedl Habs do boje. Zápas ale nedohrál. Po srážce s protihráčem zůstal ležet na zemi s těžce zraněným kolenem... Toto zranění jej stálo nejen celý zbytek sezony probíhající, která mohla být zakončena Art Ross Trophy, ale s prokletým kolenem si "užíval" ještě čtyři další roky, ve kterých odehrál pouze zlomek zápasů, a ve stoprocentním pořádku ho nebude mít do konce života. Roku 1998 byl kapitánem finů na ZOH v Naganu. Tam jsem jim v boji o třetí místo fandil stejně, jako našim ve finále... Saku si tam v šesti zápasech připsal deset bodů, a po boku Teemu Selanneho a Jereho Lehtinena dal vzpomenout na MS 1995.Stále ale bojoval nepřetžitě s různými zraněními. Ta nejtěžší rána od života jej ale teprve čekala. Prvního den září, roku 2001 odletěl po dovoléné doma v Turku do Montrealu s tím, že má konečně koleno v pořádku, a nemohl se dočkat, ža vyjede na led. V letadle se mu udělalo trochu špatně, a tak po příletu zašel do nemocnice na kontrolu. Výsledek byl zdrcující - rakovina. Celý hokejový svět byl zděšen. Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších hráčů NHL... Vyšlo to najevo 3.září 2001. Osm dní nato přišel útok na WTC... V té době jsem si říkal, že nic už nebude jako dříve. Naštěstí jsem se, dnes snad mohu říci, mýlil. Sakovi jsem okamžitě napsal dopis, a z jeho odpovědi jsem se relativně uklidnil. Sak byl i v té těžké době optimistický a říkal, že tento, nejdůležitější boj ve svém životě, vyhraje. A měl pravdu. Vrátil se na led relativně rychle, ještě ani ne stoprocentně doléčen. Bylo to v domácím utkání proti Ottawě.Na začátku zápasu jej přivítal nekonečný, více než pětiminutový aplaus stojících diváků. Canadiens tenkrát zvítězili, myslím 5:2, a definitivně si zajistili postup do play-off. A v tom Saku ukázal, jaký že je hráč.
Ač hrál na nezvyklém postu levého křídla, v první pětce po boku Yanica Perreaulta a Ríši Zedníka pomohl Habs k fantastickému postupu přes Boston v prvním kole a nad jejich síly byl až pozdější finalista Stanley Cupu z Caroliny. Následující rok odehrál poprvé od premiérové sezony plný počet zápasů, ve kterých zaznamenal 71 bodů. Před sezonou 2003/04 jej v přípravném zápase likvidačním faulem zranil ottawský Todd White. Nemířil nikam jinak než na koleno. Naštěstí nebyla Sakova absence tak dlouhá, jak se nejprve zdálo.Trvala jen třináct zápasů. Ještě nedoléčený se vrátil na led a po pár zápasech rozkoukávání už to byl zase on. Je třeba říci, že ani sláva jej nijak nezměnila. Jak potvrzují jeho finští přátelé, je to pořád ten usměvavý kluk, který před devíti lety odcházel za moře. Peníze jej nijak neovlivnily a stále zůstává jedním z nejoblíbenějších lidí v Suomi.
Diskuse
Jaroslav Špaček - 6
Travis Moen - 32
Hal Gill - 75
Paul Mara - 22
Brian Gionta - 21
Scott Gomez - 91
Mike Cammalleri - 13
Teší ma iba to, že Toronto skončilo posledné.
Tu sa dočítate viac: http://www.hokej.sk/clanok63215-Najviac_sa_oplati_fandit_Caroline_nevdacne_je_Toronto.htm
A mimochodom on hrá ľavé krídlo a ľavé krídlo v druhom útoku dostane pravdepodobne Andrei Kostitsyn alebo jeho brat Sergei, ktorý má síce napísané, že je pravé krídlo ale je ľavák. Avšak za 2 roky keď ho ovšem Bob nevymení podľa mňa v tom druhom útoku aj hrať môže. Len jedno nechápem, vzrastovo mi na powerfowarda nepripadá. Z tých mladých by som na powerfowarda skôr bral Gregoryho Stewarta. A všimol som si, že množstvo mladých hráčov, ktorí sa dostanú do NHL má prejav blížiaci sa k powerfovardovy. No neviem čím to môže byť. No a ešte jedna otázočka newt Paul Mara na v tom videu to bol jeho skutočný hlas ?
Matt D'Agostini, Max Pacioretti, Guillaume Latendresse a máme tím. No Gregory Stewart a Kyle Chipchura no neviem ale asi oni budú lun pre Bulldogs dobrí. No uvidíme!!!
- ten Bob by potřeboval zleva zprava ...
A on sa nám hodí je to ďalší silový útočník a tých potrebujeme keďže Kostopoulos sa asi nevráti. Máme Laraqua, Latendresseho, Moena a trochu aj Glen Metropolit. No a Mara je dobrá voľba lebo je to lepší hráč ako Boullion, Dandenault alebo Brisebois a je to taký flexibilný obranca. Dokáže pomôcť útoku ale defenzívne povinnosti mu tiež nie sú cudzie.
ale ľavé krídlo sme potrebovali a je to lepšia voľba ako Tanguay. No píšte svoje názory.
budeme mať dobrú hráčsku základňu z mladých a výborných hráčov. Zoberme si príklad z Chicaga tam už dávno s týmto začali a výsledky sa už pomaly ukazujú. To isté už začali robiť aj napr. v Los Angeles alebo New York Islanders. Tiež ešte nedosiahli bohviaký úspech ale uvidíte, že o 2-3 sezóny tam budú už mať kopec mladých a perspektývnych hráčov. No a budú aj útočiť na lepšie priečky ako dosahujú teraz.
V Montreale sa to snažia robiť ale ich taktika nie je dobrá. Treba ju zmeniť a tiež sa im to iste podarí.
To je dosť čudné. A ešte a New York Rangers veselo si nakupujú (Gáborík, Higgins, Kotalík,) No oni tie peniaze asi "serú" alebo čo !!!
ešte Robert Lang alebo Alex Tanguay. Zvyšok doplniť mladíkmi a máme celkom dobrý mančaft.
A ešte ostane niečo aj pod platovým stropom.
trojke tak neukážu svoj talent naplno. Jednoznačne by som ich skúšal dávať do formácii so skúsenejšími hráčmi a možno sa z niektorého stane hokejová hviezda. Treba len skúšať. No tie tvrdé slová na adresu Boba Gaeniho. No celkom sa s nimi nestotožňujem. Možno spravil nejaké trejdy, ktoré sú pre nás fanúšikov klubu nepochopiteľné a možno aj neprijateľné ale on je pod veľkým tlakom, takže ho neodsudzujte. Raz vytvorí taký mančaft, ktorý dokáže vyhrať stanley cup. A ja pevne verím, že sa mu to aj podarí !!!
Žijte si tu pěkně a nějak to s tím Scottem a Bobem vydržte, v Anaheimu budem mít určítě nějaké podobné lidi.
Zdravím všechny JaGo
Ne ale vazne, pokud nepodepiseme Tanguaye tak mame presne ten problem co jsi napsal. Jednu super radu (modleme se aby jim to klapalo) no a dal... a Kostej starsi a snad Pleky... pak to uz je takovy sedy prumer (pri vsi ucte k Lattendresovi, DAgostinimu a spol)
12.02. | Do Montrealu příchází veterán Nate Thompson + pátá volba v draftu 2019. Opačným směrem do Los Angeles putuje čtvrtá volba v draftu 2019.
10.02. | Do Montrealu přichází z Philadelphie obránce Christian Folin a útočník Dale Weise. Opačným směrem putuje David Schlemko a Byron Froese.
27.02. | Joe Morrow odchází do Winnipegu za 4. kolo draftu 2018.
27.02. | Z Minnesoty přichází Mike Reilly za 5. kolo draftu 2019.
05.01. | Al Montoya se se stěhuje do Edmontonu za výběr v letošním draftu. Pokud Montoya naskočí do konce sezony alespoň v sedmi zápasech, Canadiens získají volbu ve čtvrtém kole. Pokud podmínka sedmi zápasů splněna nebude, půjde o kolo páté.
24.11. | Torrey Mitchell byl vyměněn do Los Angeles. Do Montrealu putuje pátá volba v draftu 2018.
15.11. | Canadiens podepsali smlouvu s finským golmanem Antti Niemim. Všichni fanoušci Habs doufají že to není reakcí na zraněného Priceho. To by znamenalo že Price se jen tak k chytání nevrátí...
18.10. | Mark Streit po vzájemné dohodě s klubem ukončil kontrakt a tím i působení v Montrealu.
27.01. | Do Montrealu přichází obránce Nikita Nesterov. Opačným směrem do Tampy putuje Jonathan Racine a šestá volba v draftu 2017
24.12. | Veselé a pohodové vánoce a vše NEJ nového roku přeje redakce!
P. | Tým | Z. | Skore | B. |
---|
- Theo: Není to házení hrachu na zeď - ty ... | více
- Ano, nejak takhle jsem to ohledně Savarda myslel. A ... | více
- Jinak hodnocení celkem přesný. A byl bych překvapený, kdyby Ylönen ... | více
- Jsem asi poslední, kdo by byl Savardův fanoušek, ale: ... | více
- No vidíš a já problém s jeho pomalostí mám ... | více